Množství potravin na světě
autor: PetrK tomuto prvnímu příspěvku do blogu mi dodal inspiraci jeden rozhovor v Lidových novinách. Byl to rozhovor s jakousi Ruskou žijící v Čechách; poměrně sympatická dáma, která nicméně na přímou otázku prozradila že je vegetariánem, a že je přesvědčena, že do budoucna se budou muset všichni lidé stát vegetariány, jinak by na světě byl nedostatek potravin. Jelikož jsem tento názor slyšel (či četl) od vegetariánů několikrát a považuji ho za nesmysl, věnuji mu tento text.
Názor vegetariánů se opírá o jakousi studii, která spočítala, že na vyprodukování 1 tuny hovězího masa je potřeba do krávy naládovat 8 tun obilí (nepamatuji si přesně, ten poměr byl možná trochu jiný než 1:8, ale bylo to něco podobného). Vegetarián z toho odvozuje, že kdybychom měli o 1 tunu méně krav, získali bychom 8 tun obilí. Jelikož obilí je stejně jako maso energeticky bohaté, vychází z toho jasná ztráta; v návaznosti na ideologickou orientaci mluvčího obvykle dojdeme k tomu, že tuto ztrátu si vynucují zhýčkaní a rozežraní členové konzumní společnosti, kteří se chtějí cpát biftekem a nestačí jim chleba. Případně jim ještě jdou na ruku odporní kapitalisté, kteří si na tom nahrabou majlant bez ohledu na důsledky pro planetu a lidstvo.
V takové situaci mě velice mrzí že nemáme stroj času. Mohl bych tak příslušného vegetariána přesunout do čerstvě osídlovaného podkrkonoší 12. století, aby místním sedlákům poradil "prodejte tu krávu a místo toho si osijte ještě jedno pole pšenicí! A nebudete se muset bát hladu." A středověký sedlák se plácne do čela a řekne "Nojo, že mě to hned nenapadlo! To mi loni dcerka nemusela umřít na podvýživu!". Pak bychom mohli zaskočit třeba na krkonošské Klínové boudy v 19. století a místním horalům říct "Vykašlete se na svoje kozy a krávy a místo toho si zorejte pole a sijte žito." A oni, co se celý život krmí kyselem a hladkou ančkou z mouky a vody, řeknou: "Hergot to je přeci nápad" a bída z Krkonoš zmizí. A možná bychom mohli něco podobného poradit slovenským bačům na svazích Tater. Už to vidím jak zajásají, zbaví se svých stád a začnou se konečně věnovat produktivnější rostlinné výrobě.
Nezdá se vám trochu divné že lidé v historii umírali hlady, a přitom jim stačilo jen prodat krávu, zvětšit pole, a byli by v pohodě? Zdá se vám taky divné ZVYŠOVAT množství potravin tím, že ODMÍTNEME využívat některý z jejich zdrojů? Mě tedy ano. Mám dojem že tento nápad vzniknul v hlavách městských intelektuálů, a nikoli skutečných zemědělců.
Tedy studie zmíněná na začátku má pravdu - krmit krávu zrním je opravdu nevýhodné, a proto to taky nikdo nedělá. Krávy se totiž živí tzv. objemným krmivem, což je především tráva a seno, případně odpady z výroby cukru nebo zpracování kukuřice či jiných plodin. To všechno nejsou "potraviny", protože člověk je, narozdíl od krávy, nedokáže strávit. Pokud zemědělec dodává kravám zrní (ať už přímo, nebo v podobě nějakých granulí), pak toto zrní tvoří hodně malou část krmné dávky. Ono to ani jinak nejde; když se pokusíte krávu krmit zrním ve velkém, tak vám během pár dnů chcípne na nadmutí nebo překyselení. Kráva je prostě dělaná na strávení trávy, a ne energeticky bohatého krmiva.
Dobrá, mohl by říct vegetarián. Jenže odkud bereme trávu a seno? Na to musíme mít louku, a louka je místo, kde se NEPĚSTUJE pšenice. Zabijme tedy krávy, zorejme louky, a zrna bude víc než masa z krav. Je to pravda? No, není. Středověký zemědělec nepásl krávy na úkor pšeničného pole. Ono se obilí nedalo pěstovat na stejném místě víc než dva tři roky, a pak bylo nutné nechat pole ležet ladem, aby se doplnily vyčerpané živiny. Pole ležící ladem není nic jiného než louka. Když už tam ta louka musela být, není snad logické postavit na ní krávu a tak z ní vyrazit aspoň nějaké potraviny, když už tam nemůže být pšenice? Různé zemědělské systémy se postupem času vyvíjely, ale "pole ležící ladem" bylo jejich součástí ještě v 19. století. Dnes už to myslím dokážeme překonat, s pomocí chytré rotace plodin a umělých hnojiv, které chybějící živiny do půdy doplňují. Ale skutečně vegetariáni chtějí prosazovat umělé hnojení a celý ten průmysl, který kolem toho je nabalený? Nebylo by přeci jen lepší postavit na louku krávu, když už nám jde o tu záchranu planety a lidstva?
A to pořád uvažujeme o polích v nížinách. Horalé v Krkonoších a Tatrách žádná pole ležící ladem neřešili, protože se pohybovali v prostředí, kde by jim obilí stejně nedozrálo. Zbavit se krav, koz a
ovcí by znamenalo připravit se o možnost tyto oblasti jakkoli zemědělsky využít. Což mi jako cesta za vyšší produkcí potravin nepřipadá.
Na jistou omluvu musím dodat, že dnes se skutečně i v nížinách někde chovají krávy na loukách, které by se daly využít na pěstování obilí, a že je to způsobeno poptávkou po mase a jeho cenou. Ale kdyby došlo k potravinové krizi, je záležitostí jedné sezóny změnit louky na pole a chov dobytka omezit, či přesunout do jinak nevyužitelných oblastí. Zemědělci by to díky vysoké ceně obilí udělali sami od sebe. Mnohem náročnější by byla obnova živočišné produkce po pár letech celosvětového vegetariánství.
Tedy milí vegetariáni - váš osobní postoj je hodný respektu, dokud ho nevnucujete ostatním a neargumentujete nesmysly. Pokud se bojíte o množství potravin, bylo by dobré, kdybyste začali pohlížet na krávu jako na prostředníka, který člověku umožní živit se trávou. Podobných živočišných prostředníků máme, spoustu - díky prasatům můžeme jíst odpadky, díky slepicím červy a brouky, díky velrybám plankton.
Komentáře