Něcismus
autor: PetrJelikož jsem tu na blogu už párkrát zavadil o křesťanství a víru, mysím že bych měl svůj vztah vyjádřit konkrétněji. Tož oficiálně jsem ateista, ale úplně si tak nepřipadám. Vzhledem ke svému kladnému vztahu k historii nemůžu pominout jak moc pro naši společnost křesťanství znamenalo. Ať sáhnete kamkoli do minulosti (středověkem počínaje), najdete tam křesťany; téměř cokoli co dnes a denně vidíte kolem sebe má základy v křesťanství. Něco takového nelze jen tak odbýt, a já mám kvůli tomu ke křesťanství úctu, nebo spíš silný respekt a dějinami daný kladný vztah. Zároveň skutečně věřím v to, čemu se obvykle říká "křesťanské hodnoty" - chovat se k ostatním tak, jak chci aby se oni chovali ke mně, zdržet se přílišné pýchy a naopak se držet pokory,jednat tak, abych se na případném posmrtném soudu nemusel za svůj život stydět.
Jenže jsem zjistil, že nemůžu být křesťanem. Všechny křesťanské církve mě nutí, abych přijal kompletní jejich světonázor, kompletní dogmatiku, a to nemůžu, protože s ní nesouhlasím. Moje žena se hlásí k protestantům, tož jsem se o ně zajímal přednostně, jenže jejich pojetí Boha mi přijde zvrhlé - sice o něm tvrdí že je dobrý a spravedlivý, ale na konkrétních příkladech popisují chování, které by sedělo spíš teroristovi nebo zvrhlému sadistovi. Časem jsem zjistil že bych měl mnohem blíž ke katolíkům, jenže bych nikdy oddaně nechodil do kostela nebo ke zpovědi, protože to považuji za zbytečný tyjátr; i když naprosto chápu jeho společenský význam.
Takže co jsem? Jakýsi vtipný duchovní před nějakou dobou pro takové jako já zvolil pohrdavý pojem "něcista", protože věří v něco, jenže neví v co. Domnívám se, že jsem tedy takovým něcistou. Nemůžu si pomoct - Bible sama sobě odporuje, a žádný oficiální křesťanský proud to nepřizná. Já s tím problém nemám. Bibli psalo velké množství lidí, kanonizovali ji lidi, takže nutně musí obsahovat nekonzistence. Můžu brát Bibli jako inspiraci, ale nemůžu nekriticky přejímat všechno co v ní najdu. I kdybych chtěl, tak z historie vím k čemu všemu nekritické přejímání svatých textů vede, a nemíním to opakovat. Koneckonců, sám Ježíš vystupoval protí tehdejším dogmatům, a osobní pochopení toho "co Bůh chce" stavěl nad všechny svaté texty. Nevěřím že by souhlasil s tím, že jsme si po jeho smrti z jeho slov udělali novou sadu dogmat a lpíme na nich stejně nelítostně, jako židé v jeho době na Mojžíšových zákonech.
Stejně tak nevěřím, že jediná cesta k vykoupení je Ježíš. Tady mi kupodivu dají za pravdu jak katolíci, tak protestanti (ikdyž to budou popírat) - oba tábory uznávají, že spasen může být i člověk, který o Ježíši v životě neslyšel, pokud celý život žije "dobře". Můj názor je, že pokud to Bůh udělá pro lidi neznalé Ježíše, tak to stejně dobře může udělat i pro lidi Ježíše znalé ale nevěřící. Protože jeho cílem není mít lidi věřící v Ježíše, ale mít lidi žijící "dobře". Takže já klidně nechám spasit i muslima nebo budhistu nebo moderního rytíře Jedi, dokud žijí "dobře", přestože v Ježíše nevěří.
Křesťané obecně a protestanti zvláště se nad takovou myšlenkou zhrozí a vmetou mi do tváře že v tom případě by Ježíšova smrt neměla žádný smysl. To ovšem není pravda. Ano, neměla by ten smysl, který jí oni přisuzují, ale ke slovu "žádný" je tam ještě hodně dlouhá cesta. Ježíšova smrt má obrovský význam i čistě lidsky a neteologicky - Ježíš tak moc věřil tomu co učí, že za to zemřel. Dal tak pádným způsobem najevo, že na jeho slovech něco je. Vzburcoval lidi, přesvědčil váhající, ukázal zázraky, a tím vším vychovával po dva tisíce let lidi, kteří tak jako on věřili, že žít se má "dobře". Jestli si někdo myslí že to "není nic", tak ho považuji za blázna - co víc by chtěl? Těch dva tisíce let je pádný důkaz pro to jak moc taková smrt znamená. A mistr Jan Hus, zcela nebožský člověk, by taky mohl vykládat.
Takže jsem si to nakonec vyjasnil a hrdě si ponesu svůj něcismus, protože se za něj nemusím stydět. Věřím, že tím Ježíšův odkaz naplňuji víc, než standardní církve v zajetí dogmat. Jestli po smrti uvidím že jsem byl vedle, tak budiž, ale mezi námi - oni ti katolíci i protestanti můžou být nakonec taky dost překvapení, jistotu nemá nikdo.
Slovo "dobře" jsem důsledně dával do uvozovek proto, že se dva lidi neshodnou na tom, co to znamená "žít dobře". Nicméně neshodnou se v detailech. Obecné principy jsou univerzální, a jejich aplikaci do konkrétní praxe si stejně každý musí najít sám. Však se u soudu nakonec dozví jak dobře to trefil.
Komentáře