Zlé včely
autor: PetrNemám chuť znovu psát o uprchlících; vše na toto téma už bylo řečeno, útoky v Bruselu nepřekvapily nikoho, kdo neměl překvapení v popisu práce. Politici se zvolna rozhoupávají k nějakým činům, a jsem rád, že zrovna u nás neměla jejich váhavost zatím velké důsledky.
Takže zvolím dneska příjemnější téma. Měl jsem teď mailový rozhovor s jedním starším včelařem, který se rozplýval nad včelími dobrými vlastnostmi, a chtěl je dávat lidstvu za vzor. Bylo to natolik nadšené, že jsem jaksi automaticky začal upozorňovat na včelí charakterové nedostatky. Nakonec to píšu sem na blog, protože mi přišlo zajímavé dát fakta do kontrastu s obecně tradovanou včelí pracovitostí a spoluprácí. Předem avizuju, že coby včelař rozhodně nemám v úmyslu včely urážet, a jejich uspořádání plně respektuji. Pokud bychom si ovšem měli z včel brát příklad, musíme na to opatrně ...
Včely jsou chamtivé. Tolik opěvovaná pracovitost nemá žádnou hranici. Včely nosí do úlu a ukládají jakoukoli sladkou tekutinu, a bez ohledu na situaci. Úl může být plný zásob na tři zimy za sebou, ale včely se stejně budou dřít do úmoru a pořád budou sladkou šťávu hamounit. Silné včelstvo jí nahamouní hodně, i když ji nepotřebuje, a hodila by se spíš slabším sousedům. Sousedi kvůli tomu hamounění můžou být odsouzeni k smrti hladem přes zimu, protože prostě nebudou mít dost zásob.
Včely kradou. Zejména ke konci léta a na podzim, kdy už přírodní zdroje sladké šťávy moc nejsou, jsou včely schopné vtrhnout do sousedního úlu a zásoby jim ukrást. Pokud je úl dost silný a brání se, pak ke vpádu nedojde; včely to zjistí a krást se nepokouší. Ale běda jak je sousední úl slabý a bránit se nedovede. Včely ho úplně vydrancují, seberou mu vše co má, a pokud včelař nezasáhne, nemá takové vybrané včelstvo šanci přežít. Včely naprosto rutinně pořádají nájezdy a násilné loupeže, i s důsledkem smrti pro postiženého.
Včely jsou kruté. Každý podzim vyhazují z úlu všechny trubce, a buď je nechávají umřít hlady, a nebo je rovnou zabíjejí. Nikdy si je přes zimu nenechají, i kdyby měly dost zásob na jejich uživení. Když se vylíhne nová včelí matka, stará se vyrojí. V úlu je ale obvykle víc matečníků, a z těch by se během pár hodin až dní vylíhly další matky. Jenže ta, která teď ovládá úl, nesnese konkurenci - obejde plásty, najde matečníky, a vyvíjející se matky zabije. Jen tak, aniž by měly šanci se bránit. Je to podobně krutá praxe, jako když králové zabíjeli novorozeňata svých konkurentů, aby je náhodou neohrozili v nároku na trůn.
Včely jsou ovládány pomocí chemických a biologických zbraní. Oblíbené chemtrails ze spikleneckých teorií jsou proti tomu hadr. Matka kolem sebe neustále šíří chemikálii (hormon), která dělnicím zabraňuje pohlavně dospět. V úlu jsou tisíce dělnic, a žádná z nich nikdy nebude mít potomky, protože je matka neustále průběžně biologicky "upravuje". Nejde vysloveně o sterilizaci, protože to není trvalé, ale dokud je v úlu matka, dělnice nemají šanci. Dělnice jsou potom lepší pracovnice, a svůj "mateřský pud" ventilují staráním se o plod matky. A ta pak nemusí pracovat.
... nevím jak vy, ale já bych v takové společnosti žít nechtěl.
Komentáře