Kosení
autor: PetrV době, kdy to tady vyvěšuju, je kosení a sušení sena už poněkud passé, ale psal jsem to právě když senoseč byla v plném proudu. Je to určeno pro lidi, před kterými vyvstala nutnost udržovat kus zarůstajícího pozemku, a nebo sušit trochu sena pro zvířata, nemají s tím zkušenosti a jsou přesvědčení, že budou potřebovat sekačku.
Zde je pár základních informací o kose. Na webu, zvlášť českém, se sice lecos o kosení dá najít, ale ne vždy se v tom člověk rozumně vyzná. Kdyby někdo projevil zájem, mohl bych kose ještě pár příspěvků věnovat - naklepávání, výrobě kosištěte a tak.
- před koupí sekačky VÁŽNĚ zvažte možnost ručního kosení kosou. Kosa je levnější jak v pořizovací ceně, tak v nákladech na provoz. Kosa se snadno neporouchá, a pokud ano, tak si ji dokážete opravit. U sekačky zdaleka není jisté jestli ji dokáže opravit i sám výrobce. Budete se muset naučit nové věci a věnovat kosení víc času, ale nahlížejte na to spíš jako na aktivní odpočinek.
- Kosení je namáhavá, ale značně uspokojivá činnost. Ten pocit kdy odcházíte z louky a za vámi jsou jen řady posekané trávy stojí za to.
- Dobrá kosa nestojí stovku, ale spíše 700 - 1000 Kč. Ve vašem železářství určitě mají několik typů; v žádném případě neberte ten nejlevnější! Bývá zbytečně těžký a masivní, a z mizerného materiálu. Já používám kosy značky Teufelskerl, a ty mi plně vyhovují. Jsou asi importované, ale prodávají to i u nás. Pokud máte někde ve stodole starou kosu, která není úplně beznadějně zrezlá, tak ji určitě vyzkoušejte - v historii se na světě vyskytovalo mnohem méně šmejdských kos než dnes.
- Kosy se vyrábějí v různých délkách, nejobvyklejší jsou 60, 70 a 80 cm. Platí že menší kosa je obratnější, a tedy vhodnější do stísněnějších prostor - např. při kosení kolem okrasných květin, které tam mají zůstat. Kratší kosa se taky hodí to členitého terénu, protože ho dokáže lépe kopírovat. Dlouhá kosa se naproti tomu může při jednom záběru zakousnout hloub, a tím pokosit víc trávy najednou. Já používám 80cm kosu na rovné a přehledné úseky louky, a 70cm tam, kde potřebuji být obratnější.
- Ke kose potřebujete ještě kosiště (tj. dřevěnou "násadu") a objímku, která kosu ke kosišti připevní. Obojí vám v železářství jistě prodají. Dnes se sériově vyrábí snad jediný typ kosišťat, a s nimi se vám pravděpodobně bude kosit špatně - jsou dost těžké, rozměrově nevhodné, a často ke kose nesedí. Kosa je potom postavena při kosení nevhodně, a abyste to kompenzovali, tak musíte kosit v dost nepohodlné pozici. Pro začátek vám kupované kosiště postačí, ale do budoucna zvažte možnost vyrobit si vlastní, protože to za to opravdu stojí.
- Do kosištěte musíte na jeho dolním konci vyhloubit dlátkem dolík, do kterého zapadne zoubek trnu kosy. Hranatý konec kosištěte musíte také na budoucí vnější straně zakulatit rašplí, pořízem nebo nožem. Poté na trn kosy nasadíte objímku (s povolenými šrouby) a celé to nasadíte na spodek kosištěte. Zoubek na trnu by měl zapadnou do dolíku a objímka se pěkně usadit. Pak jen dotáhnete šrouby a je hotovo. Dotáhnout šrouby doporučuji vždy těsně před každým kosením.
- Kosu je potřeba při práci brousit a po práci naklepat. Pokud vám někdo bude tvrdit, že se dá kosit i bez naklepávání, tak mu nevěřte. Kosa postupně tupne a tupne a nakonec už je jen ke vzteku. Naklepávání má mezi lidmi pověst záhadné činnosti a horko těžko seženete někoho, kdo to umí. Ale těžké to není a v pohodě si to zvládnete udělat sami, a s minimálním vybavením. Naklepávat doporučuji vždy po každém kosení; nemá cenu kosit s tupou kosou. Máte-li čerstvě koupenou kosu, naklepejte ji také, bez ohledu na to co o tom tvrdí výrobce.
- Během kosení, cca každých pět minut, je potřeba kosu obtáhnout z obou stran brouskem. Při práci totiž čas od času naberete zem, krtinu, nebo tuhou trávu, a i kdyby ne, ostří se stejně postupně ztupí. A kosa musí být pořád brutálně ostrá, jinak to nefunguje. Na obtahování se používá brousek v notoricky známém tvaru s úzkými konci a širším prostředkem. Kosa se obtahuje hranou tohoto brousku střídavě z jedné a druhé strany. Dělejte to ze začátku zvolna, ať si nerozříznete ruku - jde to snadno. Brousky je ideální mít dva, jemnější používat ze začátku kosení a hrubší ke konci. Brousit by se mělo vždy jen mokrým brouskem.
- Kosou se kosí, nikoli seká. Není to jen hra se slovy, ale zdůraznění hlavního aspektu kosící techniky. To, co s kosou provádíte, se podobá spíš krájení zeleniny než sekání dřeva. Při kosení volným plynulým tahem podříznete stonky trávy. Pokud vás kosa nutí do trávy bouchat a švihat, tak máte špatně nabroušeno. Celý kosící pohyb musí být volný a plynulý, bez škubání, jinak se ráno nezvednete z postele. Právě tím škubnutím si bolestivě namůžete svaly.
- Nejsnáz se kosí rostliny s tuhými stovky a listy, jako jsou kopřivy nebo lopuch. Nejhůř se kosí jemná tráva. I ta ale jde dobře, pokud máte dostatečně ostrou kosa. Ostrá kosa je základem úspěchu. Kosou se nesnažte sekat větve, stromky nebo křoviny. Ona to často usekne, ale tupí se při tom, a pak nebude chtít brát trávu, dokud ji znovu nenaklepete.
- Při kosení se postupuje vždy ze svahu dolů, na konci řádku se vrátíte na začátek a začnete další. Pokud je tráva polehaná, tak musíte stát tak, aby polehávala směrem od vás. Někdy tato dvě pravidla nejdou dohromady, a pak musíte projevit kreativitu.
- kosí-li více lidí, pak každý má svůj řádek. První začne kosit, když postoupí dost daleko dopředu, aby se neohrožovali, tak vedlejší řádek začne druhý žnec atd. každý musí kosou dokončovat pohyb na ploše, kterou už pokosil člověk před ním.
Komentáře