Jaké struhy potřebuji?
Když začnete uvažovat o tom, že byste si pořídili soustuh a něco na něm zkusili, poměrně brzy se dostaví otázka nadhozená v nadpisu. Je jasné že k soustruhu nějaké nástroje budete potřebovat, ale kolik, a jakých, a kolik to celé bude stát?
Při čtení následujícího textu bude dobré, když se budete v možných typech struhů trochu orientovat. Podívejte se nejdřív na Přehled struhů.
Nejprve otázka počtu struhů. Tady se budeme trochu potýkat s tím tenkým hláskem v duši každého soustružníka, který říká "teď ti to nejde, ale mít lepší nástroj, určitě by to šlo!", a který vede k desítkám struhů v dílně. On to není tak docela nesmysl - se specializovaným nástrojem se vám ten řez, na který se chystáte, udělá určitě snáz než s nějakým běžným univerzálním struhem. Mějte ale na paměti, že rozsáhlý arzenál struhů je sice příjemný, ale nikoli nezbytný. Ona se ta zásoba vytvoří postupem času sama od sebe. Do začátku ji určitě nepotřebujete.
Další věc je odkud ty struhy vzít. Pokud máte dost peněz, zajdete do železářství (případně na eshop) a koupíte tu nejdražší sadu co tam mají. Získáte tak obvykle dostatečně kvalitní nástroje. Nicméně zájmový soustružník, který zvažuje každou stovku, jistě rád uslyší že jsou i jiné varianty.
- Řezbářská nebo i truhlářská dláta. Pokud už máte dílnu vybavenou na práci se dřevem, je pravděpodobné, ža tam pár dlát najdete. Se spoustou z nich se dá soustružit, ostatní se dají přebrousit do tvaru, s jakým půjde soustružit. Největším problémem řezbářských nástrojů je, že mají krátké držadlo - na soustružení potřebujete delší, abyste to snáz udrželi. Od čeho ale máte soustruh? Hefty není problém vyrobit delší, a budete mít dobré téma na první soustružnické projekty. Jako držadlo prvního struhu poslouží klidně neopracované dřevo z menší větve.
- Staré struhy. Možná se vám válí na půdě, nebo někdo poblíž likviduje dílnu po dědovi. Staré nástroje se vyplatí zachraňovat, protože bývají z kvalitního materiálu. Možná budou potřebovat odrezit a komplet vybrousit nové ostří, ale vyplatí se to.
- Vlastní výroba. Pokud máte jenom trochu podmínky vhodné ke kování. tak rozhodně doporučuju abyste si to zkusili. Až do rozvoje průmyslové výroby si soustružníci obvykle svoje struhy vyráběli sami. Zvládnete to taky! Nejsnažší na výrobu jsou ploché struhy, např. hladící. Duté struhy jsem ještě nezkoušel, takže nevím. Docela dobře se ale dá vyrobit háček, který často dokáže dutý struh nahradit. Mrkněte se na výrobu struhu v menu.
- Číňani. Levným čínským výrobkům se nedá vyhnout, takže určitě někde objevíte i levnou sadu řezbářských dlát, nebo dokonce přímo soustružnických struhů. Koupit nebo nekoupit? Pokud máte už nějaké zkušenosti se soustružením a sháníte doplnění svého nástrojového parku, tak určitě ne. Nástroje jsou nekvalitní, rychle se ztupí. Na druhou stranu pokud sháníte něco, s čím byste podnikli první pokusy, pak to zkusit můžete. Budete mít k dispozici různé tvary struhů, takže si ozkoušíte co vám sedí, co ne, a k čemu je co dobré. Ono se s tím soustružit dá, jen holt to tak dlouho nevydrží a budete muset často brousit. Lépe jsou na tom pružinoví soustružníci, protože jejich struhy nebudou muset pracovat při takových rychlostech a odolávat takovým silám, takže vydrží déle.
Jaké typy struhů?
Struhů je hodně, s různými úhly a tvary ostří a tak dále. Jaké jsou opravdu nutné? To záleží na tom, čemu se chcete věnovat.
- Vřetenové soustružení. Jako minimální výbavu bych doporučoval jeden hladící struh a jeden dutý, libovolného typu. Oba jsou dost univerzální. S jedním hladícím struhem jste schopní udělat prakticky všechno. S dutým struhem sice tak úplně ne (nedostanete se do úzkých prostor), ale zato se s ním lépe pracuje a je vhodnější k hrubování, protože snáz ubere větší množství materiálu. Struhy by neměly být moc velké, doporučoval bych menší dutý a větší hladící.
- Misky volně soustružené na motorovém soustruhu. Tohle je varianta asi nejnáročnější na vybavení, protože opracováváte masivní kus dřeva, který má u obvodu slušnou rychlost a na začátku je obvykle plný nerovností. Bude to chtít nějaký dutinový struh, tím masivnější, na čím větší misku se chystáte. Dají se ale využít i háčky.
- Misky na pružinovém soustruhu. Potřebujete háčky, háčky a zase háčky. Teoreticky stačí jeden. Jelikož ale se háčky špatně kupují a budete si je muset vyrobit, vyplatí se jich vyrobit najednou víc a pak vyzkoušet které vám sedí nejlíp.
Jaký úhel ostří?
V Přehledu struhů máte napsáno jaký rozsah úhlu pro ten který struh se obvykle používá. Jak si ale vybrat z rozsahu? Platí tady celkem jednoduchá pravidla. Čím menší (více špičatý) úhel, tím lépe struh řeže, ale zase se rychleji ztupí. Naopak větší úhel sice řeže hůř, ale pomaleji se opotřebovává. Takže
- Větší úhel potřebujete na hrubování, a všude tam, kde se počítá s tím že struh bude narážet do nerovností (např. při víceosém soustružení). Větší úhel je také dobré mít na nástrojích určených ke škrabání. A obecně tam, kde budeme chtít ubírat hodně materiálu.
- Menší úhel se hodí ke hlazení a zarovnávání - udělá lepší povrch. Dále ho potřebujete na jemnější tvarování, protože lépe řeže a není tak těžkopádný. Obecně ho budete využívat na dokončování.
Kromě toho se doporučuje větší úhel na tvrdší dřeva.
Jak velký struh?
To se týká šířky ostří, ne délky - ta musí být vždy taková, aby se to dalo udržet. Prodávají se struhy o šířce menší než centimetr, stejně jako pěti i vícecentimetrové bestie. Tady jsou opět jednoduchá pravidla - "čím menší tvary chci, tím menší struh musím mít" a "menší struh se víc zakousne". Takže
- Velké struhy jsou vhodnější na zahlazování - vytvoří lepší povrch. Nedají se použít na tvarování drobných tvarů.
- Malé struhy více ubírají, ale dělají horší povrch. Na drobné tvarování jsou lepší. Jsou ale i vhodnější na hrubování, hloubení dutin, a všude tam, kde potřebujeme ubírat hodně materiálu. Vypadá to na první pohled ne úplně zřejmě, ale je to tak - menší struh opravdu víc ubírá!
- Velmi malé struhy - řekněme o kus menší než 1cm. Tady se efekt "hlubšího zakousnutí" už ztrácí, tyhle struhy se na hrubování nehodí.Jsou ale potřeba pokud potřebujeme tvarovat opravdu jemné a malé tvary - např. figurky.