Soustružnické nože
Říká se také struhy, dláta, želézka (oblast Podřevnicka (Pavlištík 05)).
Je to jedna z části výbavy na které se moc ušetřit nedá, neboť to co ušetříte na nástroji si oddřete při broušení. Proto je lépe mít méně nástrojů, ale kvalitních a tvarově potřebných struhů, než kdovíjaké množství a druhů dlát pochybné kvality a líbivého vzezření.
Struhy určené pro soustružení dřeva se od dlát truhlářských (stolařských) a řezbářských dlát zpravidla liší (dle použité techniky) robustnosti a provedením pro úchop oběma rukama a možnosti spolehlivějšího vedení.
Materiál struhů
uhlíkové ocele
nízkolegované ocele
vysokolegované ocele - HSS, obsahují 10-30% legovacích přísad
Tvrdost nástroje je věc jedna a schopnost dobře držet ostří, je věcí druhou. Čím tvrdší je nástroj, tím klesá frekvence broušení a obtahování nástroje. Pokud materiál však nemá vhodnou vnitřní strukturu, která ovlivňuje řezné vlastnosti, přestává být tvrdost nejdůležitější částí.
Ruční nástroje pro opracování dřeva jsou vyráběny kutím z ocelových prutů, nebo vyraženy
či vyřezány z plechu nebo bloku oceli. Poté se nastává tepelné zpracování oceli - kalení a popouštění. U každého druhu oceli se teploty zušlechťování liší, v závislosti na přísadách a jejich krystalické mřížce.
Účelem kalení je zvýšení tvrdosti ocele, otěruvzdornosti, schopnosti držet ostří atd. Dělá se to zahřátím ocele a podržením na příslušné teplotě (teplota je dána ocelí) a následným ochlazením v lázni (olej, voda, vzduch, ..
.; opět dáno materiálem) Při tomto procesu se mění složky oceli. Celkově lze
říct, že ocel ztvrdne a zkřehne.
Popouštění je naopak proces při kterém dochází ke snížení tvrdosti, ale také se výrazně snižuje křehkost ocele po kaleni a také se snižuje velikost zrna, což zlepšuje řezné vlastnosti. Je důležité najít optimální hodnoty kale
ní a popouštění pro daný nástroj, což je zpravidla již doporučeno hodnotami z tabulek které jsou již vypracovány pro každý druh ocele.
Obrázek: a) je ocel před zušlechťováním, b) zušlechtěno kalením z 850°C do oleje a popouštěním 1h při 500°C.
Dělení struhů
Pokud nevíte jak který druh vypadá, podívejte se do přehledu struhů (v menu vlevo).
Podle použití
pro podelné (vřetenové, osové) soustružení: ubírací, tvarovací, hladící, rozpichovací, vyvrtávací (volné s.)
pro příčné soustružení (zpravidla volné): dutinový, vyvrtávací, tvarovací, „škrabák"(ploché struhy)
jiné: zdobící,
Podle tvaru
hranaté: škrabák -čelo hranaté, zaoblené
duté: ubírací, tvarovací, dutinové
jiné: texturovací, háčky
Terminologie
Dutý struh:
Šikmý struh:
Geometrie ostří
Geometrie nástroje
α - úhel hřbetu
β - úhel ostří (břitu)
γ - úhel čela
δ - úhel řezu (α+β)
Úhel ostří - je dán materiálem (všeobecně je doporučováno 20-30° měkká dřeva, 30-40° tvrdá dřeva) a technikou soustružení, jakož i od konkrétního druhu struhu.
Stav ostří (zleva správně připravené ostří k soustružení; ostří s otřepem; poškozené ostří, nebo břit po ledabylém nabroušení):
Tvar břitu - břit by měl být konvexního (vydutého) tvaru (viz. obrázek vlevo), případně rovné. Břit by neměl v žádném místě nabývat konkávního (dutého) tvaru.