Výběr brusného kotouče pro stolní kotoučovou brusku
Vytvořeno 5.1.2014
Jelikož při broušení na stolních bruskách, dříve neb později, přijde otázka na čem brousit, uděláme si takový krátký vstup do problematiky.
V první řadě bych chtěl podotknout, že brusné kotouče dodávající se standartně ke stolním bruskám, bývají poměrně dobře volené a jsou univerzálního charakteru. Takže jak rozmýšlíte, že kotouč vyměníte, doporučuji toto jen pokud víte přímo konkrétně co chcete.
Každá bruska má své limity a omezení. Levné brusky mývají malý výkon, což nebývá na závadu, co je horší, je jejich měká hřídel, s čímž musíme kalkulovat i při práci (používat dobře usazené a orovnané kotouče)
Pro výběr kotouče, potřebuje dvě základní informace a to je max. průměr kotouče - dává nám obvodovou rychlost - rychlost brusného nástroje, druhý limit je průměr hřídele -otvoru kotouče, i když existují různé vložky kterými lze případnou různost průměru upravit, zde bych rád upozornil zejména na různé výrobce brusek, neboť konkrétní průměr se u nás nemusí vyrábět!
k samotnému výběru brusného kotouče si pomůžeme označením výrobci, jež podléhá určitým regulím, jen je potřeba správně rozluštit a uvědomit si co nám která část kódu říká a označuje.
Z katalogu TROLITu, volně ke ztažení na internetu v PDF
Pakliže máme tuto tabulku, myslím, že další povídání je již téměř zbytečné... přesto si dovolím napsat ještě pár poznámek, abychom věděli, co nám co ovlivňuje a případně jak.
Typ zrna - materiál brusiva; nás by měli zejména zajímat 98A (růžový korund - přímo určen pro broušení HSS ocelí), 99BA (bílý korund - všeobecně pro kalené nástrojové oceli)
Zrnitost - říká nám jak velké (hrubé) je zrno, hrubší zrno má za následek větší úběr materiálu, méně hřeje materiál, ale nechává nám hrubší povrch (budu se rouhat, ale myslím, že pro nás i hrubý povrch je vcelku přijatelný, za předpokladu, že používáme ruční obtahovací kameny)
Tvrdost - je velmi důležitý faktor, vyjadřuje nám, jak silně je zrno pojeno a je dáno pojivem. Měkčí kotouč se více samoostří (rychleji se uvolňují otupená zrna a vystupují zrna ostrá - rychleji se opotřebovává a je potřeba jej častěji orovnávat). My bychom měli volit kotouče tvrdosti K, L, M (jeden stupeň tvrdosti nám může nahrazovat i několik stupňů hrubosti, tedy jemnější ale měkčí se chová jako tvrdší a hrubší)
Struktura - sloh kotouče - pórovitost - značí nám, jak velký podíl je pórů a kolik je tam brusiva. Vyšší pórovitost znamená, že kotouč bude mít schopnost více chladit. pro nás by bylo vhodná struktura 8 - 9
Typ pojiva - vyjadřuje čím jsou zrna drženy pohromadě. Nejobvyklejší je keramické pojivo, někdy se nám může hodit i gumové pojivo, na leštění (hodně vyhřívá a je nutné mít opačně otáčky, tak jako na leštění na filcáku nebo hadrovém kotouči!)
Nejhezčí na tom celém je, že když si z těchto hodnot a možností vyberete, dojdete do obchodu a tam to nemají. Některé kombinace totiž nejsou technicky možné a některé se vyrábí obtížně.
Náš kotouč by tedy mohl vypadat např. takto (tedy z těch které se reálně dají sehnat pro nás asi nejčastějším rozměru pr. 150 x 20 x 20)
98A 60 K 9 V - lehce hrubší až univerzální kotouč pro kalené oceli
99BA 80 L 9 V - jedna z alternativ pro jemnější broušení, např i vrtáků z HSS
Brousit po a nebo proti ostří?
Broušení proti ostří, je nejběžnější a doporučený způsob broušení na kotoučích s keramickým pojivem.
Po ostří se brousí a leští na kotoučích pojených gumovím pojivem, potahováním a leštěním na filcovém kotuči a leštěním na hadrovém kotouči (to se nás nebude týkat) - při opačném chodu je třeba dbát, aby se nám nepovolil kotouč! proto pokud stroj není přímo specializován pro tuto činnost, tak je lépe pouze otočit brusku...
Doporučená literatura:
Katalogy výrobců, zejména TYROLIT
Broušení nástrojů - Lubomír Štajnochr, GRADA 2. VYDÁNÍ, 2004
Pracujeme se dřevem jen s dobrými nástroji - Tibor Szász, SNTL1991