Související články
Povrchová úprava dřeva
Vysoustružili jsme výrobek, co s jeho povrchem?
Na téma povrchové úpravy lze diskutovat donekonečna. Možností je hodně, každá má své pro a proti. O možnostech povrchové úpravy napsal Gurt pěkný článek na rezbarstvo.sk. To si přečtěte, tady k tomu budou jen doplnění.
Tady probereme ty možnosti, které jsou u soustruhu obvyklé a které používáme.
Brousit nebo nebrousit?
Broušení za pomoci smirkového papíru nebo něčeho podobného. V současné době je broušení povrchu standardem. Broušením vznikne na omak příjemný, rovnoměrně hladký povrch, zahladí se hrany, odstraní nerovnosti. Broušení je příjemné tím, že je jednoduché na provedení - prostě se přiloží šmirgl k otáčejícímu se dřevu. Nemusíme se ohlížet na směr vlákem ani na nic jiného. Pokud jsme předtím struhem někde vytrhali vlákna, broušení to zahladí.
Broušení má ovšem také nevýhody. Ačkoli broušený povrch vypadá hladce, je ve skutečnosti plný drobných potrhaných vláken, takže velmi ochotně saje vodu. Pokud tedy brousíme něco, co má přijít nakonec do styku s vhkostí (např. misku na jídlo), je potom nezbytné povrch něčím ošetřit.
Broušení zlikviduje stopy po nástroji, což může být dobře i špatně. Napsal jsem tady na toto téma jednu úvahu. Pokud brousit nebudeme, zůstanou na výrobku stopy po nástroji patrné. Pokud jsme soustružili dobře, tak jsou stopy malé a pravidelné a nejsou z hlediska funkčnosti na škodu. Pokud chceme mít povrch historicky věrný, pak nebrousíme (broušení se stalo obvyklým až během průmyslové revoluce).
Další úprava
Když máme vyřešeno opracování povrchu, musíme se rozhodnout čím ho ošetříme. Možností je nespočetně, vybíráme tady ty nejběžnější způsoby ošetření.
Žádné ošetření
To je asi ta nejjednodušší varianta. Má smysl u věcí, u kterých není důležitý hezký vzhled (např. proto, že nejsou vyrobené ze vzhledově zajímavého dřeva) a nebudou vystaveny v náročném prostředí.
Odolnost: Pokud se dřevo nachází v suchém prostředí, je to v pohodě. Je to v pohodě i v případě misek, které chceme skutečně používat na jídlo, pokud jsme povrch nebrousili, ale zahladili struhem. Opravdu to bude fungovat i když do misek budeme dávat různé vlhké věci jako třeba polévku, a potom je zase budeme mýt. Někdo tvrdí, že neošetřené dřevo nasává všechny zbytky potravin, které se v něm budou kazit. Já tvrdím že možná nasává, ale rozhodně se nekazí. Je to stejná otázka jako zda jsou dřevěná prkýnka na krájení potravin dostatečně hygienická. Domnívám se že ano, a existuje i studie, která to potvrzuje (i když, vzhledem k tomu jak to chodí, určitě existuje i studie která to vyvrací). Každopádně nějakou dobu už jím téměř výhradně ze stejné dřevěné misky. Miska nesmrdí (což by byla známka rozkladných procesů), střevní potíže z e-coli nemám, a jídlo od misky nechytá žádnou příchuť.
To co neošetřenému dřevu vadí je dlouhodobé vystavení vlhkosti, protože potom může dřevo začít plesnivět (což vadí vzhledově) a pak i hnít a puchřet (což vadí mechanicky).
Vzhled: Ničím neošetřené dřevo většinou po uschnutí jaksi vybledne a ztratí vzor, i když za mokra vypadalo efektně. Voda ve dřevu prostě zvýrazňovala barevné rozdíly různých částí. Takže použít dřevo s efektní kresbou a pak mu neudělat žádnou povrchovou úpravu je trochu škoda.
Napuštění olejem
Základní způsob ošetření povrchu, používaný už odpradávna. Aplikace spočívá prostě v tom, že výrobek do oleje namočíme (nobo ho olejem polijeme) a počkáme až se vsákne a povrch přestane být na omak mastný. Pokud nepřestane, otřeme ho papírovým ubrouskem nebo hadříkem. Otázkou je jaký olej použít. Nejlepší jsou vysychavé oleje, mezi kterými kraluje olej lněný. Takový olej se vsákne do dřeva a poté vyschne, přičemž jeho pevná složka zůstane v pórech dřeva a bude je navěky zaplňovat. Lze ale použít i minerální nebo nežluknoucí jedlé oleje (např. řepkový), i když jsou méně trvanlivé. Nedoporučuji oleje které žluknou, jako např. slunečnicový - výrobek potom může začít nehezky smrdět.
Odolnost: Olej odpuzuje vodu. Pokud dřevo nasálo olej, tak už nemůže nasávat vodu, tím pádem je trvanlivější.
Vzhled: Olej se ve dřevě vizuálně chová podobně jako voda - barevné rozdíly opět vyniknout, barvy se zvýrazní. Povrch ošetřený olejem vypadá prakticky vždycky lépe než neošetřený. Nevznikne tím ovšem na povrchu lesk.