Použití šikmého struhu
Šikmý struh je potvora zrádná. Zatímco zkušený soustružník s jedním šikmým struhem udělá celý výrobek od začátku do konce, začátečník se s tím samým struhem bude vztekat, vyštípávat kusy, zasekávat se a celé to kazit. Abyste se ze druhé skupiny přesunuli do první, je potřeba praxe a zase praxe. Prostě měnit dřevo na hobliny tak dlouho, až přijdete na tu fintu. Nicméně jako vodítko doufám že poslouží tento text.
Takže nejdřív jaký tvar struhu? Šikmý struh se vyrábí s různými úhly ostří, a s různým profilem (hranatý, kulatý, čočkovitý atd.). Úhel ostří je pro začátek lepší větší (tj. "méně špičatý"), lépe se to ovládá. Jakmile na to kápnete, můžete směle přebrousit na ostřejší úhel. Na profilu v tuto chvíli prakticky nezáleží, každý je funkční.
Mrkněte se teď na Nože / struhy, abyste věděli co je nízké a vysoké ostří (resp. hrot).
V základní poloze držíme struh tak, aby nízký hrot byl natočen ve směru, ve kterém budeme struh posouvat. Nízký hrot je blíže povrchu dřeva než vysoký.
Hlazení
Jednou z operací, která se struhem dělá, je hlazení. Jde o ubírání tenké vrstvy z povrchu válečku nebo hodně mírného kužele tak, aby se povrch zarovnal a uhladil. Struh je při této operaci položený hodně naplocho.
Největším nepřítelem soustružníka je při této operaci horní hrot struhu. Ten se nesmí za žádnou cenu dotknout dřeva. Jakmile se to stane, zapíchne se do něj a kus vyštípne, případně vám vyletí z ruky. Horní hrot musí být vždy bezpečně nad dřevem.
Druhým, výrazně menším nepřítelem je nízký hrot. Ten se do dřeva zakousnout může, nicméně jakmile se tak stane, začnete ubírat víc než jen tenkou vrstvičku. To je v pořádku pokud chceme tvarovat svah, nebo hrubovat, ale ne při hlazení.
Tudíž ideální stav je takový, že se do dřeva zařezává pouze ostří, přičemž oba hroty jsou mimo dřevo. To mimochodem znamená, že na hlazení většího průměru potřebujete šírší struh - jinak byste nedokázali hroty udržet mimo dřevo.
Ideální stav při hlazení. do dřeva se zařezává jen ostří, oba hroty jdou mimo dřevo. Ač to na obrázku není vidět, horní hrot je trochu výš než dolní. Při hlazení budeme se struhem v této poloze postupovat zprava doleva.
Tvarování
Druhá věc, která se se struhem dá dělat, je tvarování svahu. Základní pravidlo je stejné jako u dutého struhu, tedy "čím prudší svah, tím více struh otvírám a otáčím ho nastojato
(s dolním hrotem dolů)". Jenomže zrada je v tom, že když to zkusíte, pravděpodobně vám každou chvíli struh ujede, zakousne se jinam a vyřízne typický spirálový řez někam, kam nemá. Dříve, než se naučíte struh používat, se s těmito spirálkami seznámíte více než důvěrně. Takže proč se to děje a jak se toho vyvarovat?
V této sitaci je naším nepřítelem pro změnu ostří, resp. jeho tření o dřevo. Ta důležitá informace zní "čím prudší svah dělám, tím menší plocha struhu se smí dřeva dotýkat". Tedy při hlazení, kdy dělám velmi mírný nebo žádný svah, mám povolený maximální kontakt ostří se dřevem. Čím prudší svah, tím menší část ostří se může dřeva dotýkat, až nakonec při kolmém nebo téměř kolmém svahu už se smí dotýkat jen hrot. Když to nedodržím, okamžitě to poznám, protože struh mi uskočí a zařízne se spirálkou mimo.
Míru kontaktu ostří se dřevem můžu snadno regulovat pohybem struhu ve svislém směru. Takže když přecházím na prudší svah, musím krom jiného struh taky mírně zvedat. Tím se hrot dostává více dopředu a ostří se naopak oddaluje.
Zápich
Zápich je v podstatě jen jiný způsob jak vytvářet hodně prudký svah. Spočívá v tom, že struh otočíme horním hrotem dolů a ke dřevu ho přikládáme odspodu. Pravidlo s mírou kontaktu struhu se dřevem pořád platí - struh se musí zvednout a posunout tak, aby řezal převážně nebo výhradně hrotem.
Zápich použijete ve chvíli kdy je potřeba něco odříznout, prudce ukončit. Jako třeba podstavec šachové figurky. Zápichem lze udělat i svah v úhlu kapku menším než 90 stupňů, takže vznikne něco jako převis ... prostě začneme malinko hloubit. To je obvykle dobré trochu udělat u spodku různých podstavců, protože díky tomu máte jistotu, že podstavec nebude ani trochu vypuklý (což by při stání vadilo).
Tvarování prudkého svahu. Nahoře jsou dva obrázky toho, co by se dít nemělo - v kontaktu se dřevem je velká část ostří (znázorněna červeným zvýrazněním). V takové poloze struh ujede a vyřízne spirálku. Dole jsou dva obrázky jak by se to mělo dělat - do dřeva řeže pouze hrot, resp. malé část ostří u hrotu.