Vřeteno
Vřeteno slouží jako pomůcka, která přenáší rotační pohyb na otáčení obráběného dřeva. Je to prostě váleček, který je na jedné straně pevně připevněný k obráběnému dřevu, a na druhá straně je uchycený tak, aby se mohl volně protáčet. Samotný váleček je nějakým náhonem spojen se zdrojem otáčivého pohybu (motor, pedál ...). Jakmile se zdroj začne hýbat, roztočí se vřeteno, a tím se roztočí i dřevo.
Vřeteno je pevnou součástí motorového soustruhu - je ukryté ve vřeteníku a je přímo poháněno motorem. K obráběnému kusu se připevňuje dnes už snad vždy čelistmi utahovanými šroubem. Ve starších konstrukcích vřeteník např. končil šroubovatelným hrotem podobným vrutu, který se do dřeva zašrouboval.
U pružinového soustruhu vřeteno nutně nepotřebujeme, protože lze pohánět přímo obráběný kus (náhonový provaz je omotán kolem něj). Nicméně pokud chceme soustružit výrobky s velkým průměrem, které nejsou vhodné k tomu, aby se kolem nich omotal náhon, je nutné vřeteno dodat. Vřeteno také slouží jako určitá redukce průměru. Obecně platí, že kolem čím většího průměru omotáváme náhon, tím méně otáček uděláme na jedno šlápnutí - a tím je soustružení pomalejší. Pomocí vřetene o menším průměru, než je obráběné dřevo, lze počet otáček zvýšit. Jde to, ale na úkor síly u vnějšího okraje, takže to se zmenšením nesmíme přehnat. Lze to vyjádřit jednoduchým pravidlem - na širokou misku musíte vzít širší vřeteno.
Celá sestava při soustružení misky
Vřetenu pro pružinový soustruh se říkalo "kramár". Vypadá jako dřevěný váleček, který má z jedné strany vyražený důlek pro zasazení do hrotu, a z druhé strany něco, co se dá zarazit do obráběného dřeva (např. hroty). Někdo váleček různě tvaruje, aby byl upostřed užší a na okrajích měl takový rantlík. Dělá se to proto, aby náhonový provaz tak snadno nesklouznul z kramáru ven. Příliš účinné to ale není, a jsem toho názoru že s tvarem kramáru nemá cenu si tolik hrát. Já ho dělám mírně kuželovitý, aby byl širší na straně odvrácené od misky (tam to nejčastěji sklouzává), ale ani to není příliš důležité. Nahrubo ostrouhaný váleček úplně stačí.
Typy kramáru
Jelikož se kramár používal v různých situacich, nepřekvapí že existovaly různé typy.
Kramár s krkem. Zřejmě historicky nejstarší varianta vřetene. Na přední straně se kramár zužuje do podoby jakéhosi dlouhého úzkého krku. Do obráběného dřeva je nejprve potřeba předvrtat díru tak, aby do ní šel krk konec zarazit a přitom tam pevně držel. Toto vřeteno pěkně drží a obvykle se při soustružení nevytáhne (což se mi u ohroceného vřetene občas stalo), ale zato je potřeba díru předvrtat přesně a rovně, a to se mi moc nedařilo.
Kramár s hroty. Tohle je asi nejlepší varianta pro většinu účelů. Kramár má v sobě na přední straně několik hrotů, a těmi se do obráběného dřeva zarazí. Je to jednoduché a účinné, není potřeba nic převrtávat. Ale pozor, ne vždycky to funguje jak má. Obecně to není vhodné pro zarážení do čela dřeva, např. při soustružení pohárů. Hroty se z čela mají tendenci vytahovat, a jak kramár jednou povolí, tak je všechno v háji. Kramár s hroty tedy používám jenom do příčného dřeva, na misky. Další problém jsou měkká dřeva, ve kterých to někdy nedrží ani v příčném dřevě. Na měkká dřeva se používal kramár s hroty ve tvaru vysokého jehlanu (pyramidy), a ne pouze zahroceného válečku. Drží to pak líp, ale je to těžší na výrobu.
Kramár s kruhovým ostřím. Tento typ kramáru jsem si vymyslel, i když bych se vůbec nedivil kdyby se to někde používalo. Inspiroval jsem se "narážecím unašečem" používaným u některých starších motorových soustruhů. Vyrobil jsem ho z kusu užší lešeňové trubky tím, že jsem jí jeden okraj nabrousil a vyřízl do něj flexou okénko. Tento kramár je určen k zarážení do čelního dřeva, a drží v něm jako blázen, a to i v měkkých dřevech (používalo se to na smrkové špalky). Takže pokud chcete třeba kramár na soustružení pohárů, tak tohle je to co pořebujete. Do trubky jsem z druhé strany zarazil dřevěný "špunt", ve kterém je dolík pro zasazení na hrot soustruhu. Jak budete kramár někam zarážet, tak špunt poleze dovnitř trubky, ale dostane se nejdál na úroveň železa a hloub už nepůjde.
Použití vřetene
Vřeteno musíme používat když chceme dělat misky. Misku začínáme se špalkem rozštípnutým napůl a osekaným nebo ořezaným zhruba do požadovaného tvaru. Jelikož čelo tvaru je kulaté, museli jsme si ho na začátku naznačit kružítkem a tedy víme kde má střed. Do čela tvaru teď narazíme vřeteno pomocí palice tak, aby střed vřetene padnul na střed tvaru. Vřeteno by mělo být naražené co nejvíc kolmo na rovinu čela. V této fázi to celé dohromady vypadá trochu jako velký hříbek.
Kolem vřetene teď omotáme náhonový provaz a takto celé se to upne mezi hroty - jeden hrot přijde do dolíku ve vřeteni, druhý půjde zarazit do dřeva budoucí misky. A jsme připraveni k soustružení.
Otázkou je jestli vřeteno zarazit do budoucího dna misky, nebo naopak do opačné strany. Já to zarážím do té opačné, protože střed z toho stejně nakonec přijde odstranit, takže nikde nezbydou díry po hrotech. Jde to ale zarážet i do dna, jen s tím musíme počítat, při soustružení tam nechat výstupek a na konci ho odseknout i s vřetenem.
