Výroba dutinového struhu
Vytvořeno 10.12.2013
Napadla vás někdy otázka jak si vyrobit nástroj svépomoci a nebyli jste si jistí jak na to?
Sám jsem si vyráběl téměř všechny struhy sám, i když vlastním, nebo jsem měl možnost si některé struhy "kupované" vyzkoušet, základem arzenálu jsou mi nástroje jež jsem si vyrobil sám a neměnil bych :) Některé jsou kované, některé vybrušované.
Zde se nyní podíváme, jak na vybrušovaný struh, jež nevyžaduje tolik znalostí, jako pro výrobu nástrojů kovaných (což je samozřejmě relativní :)
Materiál
Základní otázkou nám bude kde vzít a jaký materiál pro nůž použít. S největší pravděpodobností to pro nás bude soustružnický polotovar RADECO (pozn. RADECO je obchodní název již neexistující firmy POLDI Kladno, a jedná se o HSS - rychlořeznou ocel), ale zrovna tak nám může posloužit jakýkoliv jiný kalený materiál, můj první takto vyráběný nástroj byl trn z automatu na zatloukání hřebíků (uhlíková ocel). Nedosahuje zrovna největší tvrdosti, ale dá se excelentně nabrousit. Tvrdost se zkusmo zjištuje pilníkem s jemným sekem zda bere, nebo klouže. Jiná - přesnější - metoda je "vrypová" za pomoci materiálu o známé tvrdosti (nejlépe RADECO jež má 61HRC). Hranou zkusíme udělat vryp; pokud klouže, zkoušený materiál je tvrdší, pokud se zaryje je měkčí. Případně nás může zajímat jak moc se zaryje.
Zajímat by nás mohly kruhové polotovary o průměru 8 - 12 mm (větší průměr už je časově dosti náročný)
Výhodou RADECO je, že HSS ocel má vyšší teplotu popuštění, proto hrozí menší riziko znehodnocení zakaleného materiálu popuštěním (změknutím).
Běžná uhlíková ocel má teplotu popouštění zpravidla kolem 230°C, HSS ji má posunutou někde k 600°C. Každá ocel má svojí charakteristickou křivku závislosti teploty na pokles tvrdosti (a nárůst houževnatosti). Zatímco HSS ji ztrácí velmi pozvolna (dá li se o ní vůbec mluvit), uhlíkovky jdou při 400°C na blatovou tvrdost (pro uhlíkové oceli jsou silné stránky někde jinde, než v odolávání teplotám, ale jsou a stojí za to!)
Čím brousit
Rozbrušovačka je velmi vhodná, má dobrý úběr a dnes už patří k standardnímu vybavení dilny. Do úhlovky upínáme řezné a brusné kotouče na kov.
Stolní kotoučová bruska s úzkým brusným kotoučem. Kotouč by měl být nejlépe bílý, nebo růžový, v hrubosti 40 - 60 a tvrdosti K nebo L.
Jak na to
Broušení má jednoho společného jmenovatele - chlazení. Tak jako u všech ocelí, i zde "zmodrání" ostří nepatří k žádanému jevu! Nuže, chladit, a zase jen chladit (osobně používám rozprašovač s vodou a tím to kropím, nebo broušený polotovar mám ve svěráku šikmo uplý tak aby broušená část směřovala dolů a tu pro ochlazení ponořím do nádobky s vodou).
Rozbruškou se nezastavujeme nikdy na jednom místě, ale stále jezdíme dopředu dozadu, na brusku tlačíme jen přiměřeně!! Takto provedeme několik tahů a zachladíme, pokud voda agresivně zasyčí, je to známka, že je potřeba být opatrnější! A příště méně tlačit, udělat méně tahů, nebo se pohybovat rychleji, nebo ...)
Krátká drážka splní účel a naprosto postačuje, takže to nemusíme přehánět s délkou.
Vhodné jsou brusné kotouče (samozřejmě na kov) tloušťky např. 6 - 8 mm a orovnávačem brusných kotoučů si jej vytvarujeme do požadované podoby.
Poslední tahy můžeme provádět tak, že střídáme otočení brusky o 180° a brousíme z druhé strany, tím získáme pravidelnější symetrický profil drážky. Hloubku drážky, pokud nemáte speciální požadavky, je vhodné provést do 1/3 (1/2 - 1/3) průměru materiálu a délkou podle potřeby a možností, cca 5 - 10 cm.
Jinak bych rád připomněl, že "kulaté" RADECO (nebo jiný polotovar jde i hranatý průřez) se dá zasadit do patřičné trubky a prodloužit tak funkční část, přičemž pro zajištění kulatiny v trubce poslouží dva červíky nebo šroubky přiměřené velikosti (používám nejvíce M5 nebo M6). Kulatina musí být v místě, kde mají pojistné červíky dosedat, srovnána. I když jsou červíky malé a nelze je moc na silu dotahovat, drží naprosto spolehlivě! (aspoň u mě :)
Pokud potřebujete materiál řezat (kalený) mohu doporučit řezný kotouč do úhlové brusky o tloušťce 1 mm - předpokládá slušné zacházení a žádné zbytečné boční namáhání. I zde je dobré během řezu přerušit práci a chladit.
Podobným způsobem lze vybrousit i jiné tvary, např. vybroušení háčku z kulatiny, výbrus speciálních nástrojů)
Na závěr nezbývá než popřát mnoho zdaru! a trpělivost....
Postup:
v první řadě potřebujem materiál vhodný pro řezné nástroje, uhlovou brusku s řezným a brusným kotoučem, orovnávač brusných kamenů, nádobu s vodou pro chlazení, nějaké měřidlo a fix a ochranné pracovní pomůcky (ochranné brýle, nebo štít, chrániče sluchu, respirátor, tenké rukavice - ideální jsou tenké z jedné strany pogumované cca za 12kč pár)
- Zakrátíme na požadovanou délku (pokud je třeba)
- Fixou si nakreslíme délku drážku a zaznačíme hloubku drážky
- Dobře upneme materiál
- Vytvoříme plošku
- Řezným kotoučem vytvoříme vodící drážku
- Vytvarujeme brusný kotouč orovnávačem brusných kamenů, do požadováného tvaru
- Broušení drážky, s chlazení a občasným zkontrolováním profilu
