Dřevo
Z jakého dřeva bychom měli soustružit? Jednoduchá a stručná odpověď by zněla - je to jedno. Snad s výjimkou ztrouchnivělých pařezů lze k soustružení použít prakticky cokoli. Samozřejmě různé druhy a kvality dřeva se chovají jinak a mají jiné vlastnosti, ale použít lze opravdu skoro vše.
Čerstvé nebo suché dřevo?
Čerstvé dřevo lze získat snadno, prostě tím, že ho někde pokácíte či uříznete, případně koupíte od lesníků. Používá se hned, není potřeba čekat až vyschne ... tedy většinou. Někdy se úplně čerstvé dřevo hodně třepí ("chlupatí" - vytrhávají se vlákna). V tom případě, pokud nechcete zběsile brousit, je lepší nechat ho před soustružením částečně vyschnout. Neměl jsem tyhle problémy při vřetenovém soustružení, ale u misek ano.
Mokré dřevo se opracovává se snáz než suché - i tvrdá dřeva se v čerstvém stavu snadno obrábí. Při broušení také mnohem méně práší. Na druhou stranu čerstvé dřevo není "hotový" materiál - výrobek z něj vyrobený bude postupně vysychat. Během vysychání se jednak ve všech rozměrech zmenšuje a jednak se deformuje, protože některé rozměry se zmenšují víc. Dokonale kulatá miska se během schnutí změní na oválek (často zjevně viditelný), kruhový průřez válečku se změní na elipsový (což je většinou poznat jen po hmatu).
Při schnutí je i riziko praskání.To se ale dá do značné míry omezit - tím, že budeme sušit zvolna, a nepoužijeme střed větve či kmene, který má největší sklony praskat. Praskání také zamezí výběr vhodného duhu dřeva - např. buk praská mnohem ochotněji než javor. Více o čerstvém dřevě, jeho vysychání a sušení jsem napsal v textu Čerstvé (mokré) dřevo.
Čerstvé dřevo je výhodné všude, kde nám nejde o technickou přesnost. Misky, poháry, figurky, ozdůbky a hračky můžou být bez problému vyráběny z čerstvého dřeva. Čerstvé dřevo bylo také typicky používané v historii při soustružení na pružinových soustruzích, i když ne úplně vždy.
Suché dřevo bude podle očekávání pravým opakem. Tedy je dražší (a v případě, že si ho sušíme sami, musíme mít prostor k jeho delšímu skladování) a hůř opracovatelné (rozdíly mezi měkkými a tvrdými dřevy jsou už hodně znát), ale zase stabilní, a výrobky z něj vyrobené už nebudou podléhat žádným změnám. Suché dřevo musí být použito když soustružíme na přesnost, většinou díly, které musí "někam zapadnout" a musí mít přesně dané rozměry. Moderní soustruhy umožňují soustružit ze suchého dřeva bez problémů, u historických šlapacích soustruhů se horší obrobitelnost suchého dřeva odráží na množství potu tekoucího ze soustružníka.
Jaký druh dřeva?
Řekl bych - nejlepší je to dřevo, ke kterému se nejsnáz dostanete. Běžný domácí soustružník svůj sortiment výrobků přizpůsobí tomu jaké dřevo mu roste kolem domu. Každé dřevo je pochopitelně jiné - co do tvrdosti, kresby a podobně - ale každé má svoje využití. Pokud si soustružník dřevo vybírá, vybírá si podle vzhledu (výrazná léta nebo dvojbarevné dřevo vypadají efektně třeba na miskách), podle tvrdosti (např. chřestítko je lepší z tvrdého dřeva protože pak lépe zní), či podle přítomnosti kazů a suků (které někdy můžou vypadat hezky, ale zase se hůř opracovávají pokud nám jde o přesnost tvaru).
Shnilé nebo zdravé dřevo?
To je na první pohled trochu divná otázka - málokdo by zvolil shnilé. Zajímavé ale je, že dřevo v počáteční fázi hniloby má ještě slušné mechanické vlastnosti (na omak třeba je prakticky stejné jako zdravé dřevo), ale prorůstající houby v něm mohou vytvořit zajímavé mapy tmavších a světlejších částí přerušené třeba tmavými liniemi. Výrobek z takového dřeva je velice estetický a dá se použít všude, kde nemusí plnit nějakou technickou funkci - třeba na misky či poháry. Barvení dřeva během hniloby je velmi zajímavá oblast, takže jsem jí věnoval samostatný text Mramorování dřeva.